Navigace

Obsah

 

Knín
Kočín
Lhota pod Horami
Litoradlice
Sedlec
Temelín
Zvěrkovice
Záluží
 
Fotogalerie


Knín

Knín se v písemných pramenech objevuje poprvé roku 1367. Název je odvozen příponou -ín ze staročeského "knieni", tedy dvůr poddaný kněhyni čili kněžně. Velmi se posléze rozšířilo i lidové pojmenování Kmín, které bylo navíc od 1.poloviny 17.století názvem oficiálním, a to až do roku 1950, kdy došlo k přejmenování opět na Knín. Roku 1850 byla obec přičleněna z hlubockého panství pod správu nově zřízeného okresu Týn n.Vltavou. V roce 1869 je zde uváděno 25 domů a v nich 191 českých obyvatel., r.1915 celkem 176 obyvatel, r.1929 190 obyvatel ( počet domů se za tu dobu nezměnil ). V obci samotné fungoval především hostinec a  trafika Jakuba Klimeše, fara a škola se nacházely v sousedním Křtěnově a  četnická stanice v Temelíně. Roku 1956 bylo v Kníně založeno JZD.

nahoru     fotogalerie

Kočín

Nejstarší zmínka o obci je z roku 1360, kdy náležela Rožmberkům. Název obce vznikl ze jména Kočka ve významu Kočkovo sídlo, tedy Kočkův dvůr. O tom, že v obci skutečně bylo drobné zemanské sídlo – spíše dvůr než tvrz, svědčí dvě jména z roku 1490 – jistí Rybka a Jaroš z Kočína. V urbáři rožmberského panství je r. 1598 Kočín uváděn jako zboží hrádku Poděhusy (dnes obec Podeřiště) u Netolic. Později se část vsi dostala do majetku vladyků ze Březí a byla přičleněna ke tvrzi Vysoký Hrádek, od druhé poloviny 16. století byla součástí zboží a tvrze Chvalešovice. Od roku 1616 náležela panství Hluboká nad Vltavou. Když byl v roce 1850 založen nový okres Týn nad Vltavou, zůstal Kočín dočasně připojen k Hluboké nad Vltavou, do vltavotýnského okresu byl včleněn až po roce 1872. K památkám v obci náleží několik původních statků z druhé poloviny 19. století a návesní kaple sv. Prokopa z roku 1892.

nahoru     fotogalerie

Lhota pod Horami

Nejstarší písemná zmínka o vsi je z roku 1545. Název pochází od slova lhůta: šlechtici jako vlastnící půdy často pronajímali část půdy svým poddaným, kteří nemuseli po určitou dobu (lhůtu), platit úrok z výnosu. Přídomek „pod Horami“ získala ves podle polohy na úpatí Píseckých hor. Na počátku 16. století náležela pravděpodobně část Lhoty k majetku hradu Újezda (Újezdce) nedaleko Neznašova, část ke tvrzi Libějovice. Dělením majetku pak zřejmě přešla újezdská část vsi ke tvrzi Vlhlavy. Záhy po polovině 16. století se ves dostala k majetku panství Hluboká nad Vltavou, při vzniku okresu Týn nad Vltavou byla přičleněna k tomuto okresu. V současné době v obci funguje nový kulturní dům s restaurací a bowlingem, je zde stanice lokální dráhy Týn nad Vltavou – Číčenice, k památkám náleží několik původních statků, kovárna a návesní kaple Panny Marie z přelomu 19. a 20. století s gotizujícím štítem.

nahoru     fotogalerie

Litoradlice

Poprvé jsou Litoradlice připomínány k roku 1350, kdy jsou v soupise krumlovského kláštera minoritů a klarisek zaneseny platby z Litoradlic. V roce 1440 je ves uváděna pod názvem Litoradicze jako součást zboží hradu Menšteina (Dívčího kamene). Původní název zněl Lutoradice, vznikl z osobního jména Lutorad. Starší osídlení lokality dokládají četné archeologické nálezy, při ústí potoka Hradní strouha do Vltavy jsou pozůstatky hradiště z doby slovanské (700 – 1000). Nejstarší historii obce je těžké vysledovat, měnila často majitele, náležela k církevnímu majetku, k panství Rožmberků, Dívčických ze Sudoměře, Malovců z Malovic na Dřítni, na počátku 17. století již byla obec bezpečně v majetku panství Hluboká nad Vltavou. K památkám náleží zmíněné hradiště a kaple Panny Marie Lurdské z první poloviny 19. století, upravená r. 1900.

nahoru     fotogalerie

Sedlec

První písemná zmínka dokládá ves Sedlec k r. 1381 jako majetek panství Hluboká, název pochází ze slova sedlo, může mít dva významy: geografickou polohu – např. nížina apod., nebo sedlo jako „selo“ (ze staroslovanštiny), tedy sídlo, dvorec. Ves zůstala součástí hlubockého panství až do reorganizace státní správy v polovině 19. století, poté se stala součástí okresu Hluboká nad Vltavou, k týnskému okresu byla přičleněna až po roce 1872. V obci funguje kulturní dům s restaurací, k památkám náleží návesní kaple Nejsvětější Trojice na břehu rybníčka z období kolem roku 1905, kovárna a na jižním okraji obce zděná Boží muka z konce 18. století.

nahoru     fotogalerie

Temelín

Název obce je znám především díky blízké jaderné elektrárně, která převzala její jméno. První písemná zmínka se datuje k roku 1381, název vznikl z osobního jména Temela. Pro odlišení od blízké vsi Temelínec, původně nazývaný Malý Temelín (zanikla při výstavbě elektrárny), se název obce objevuje také v podobě Velký Temelín. Od svého počátku byla osada Temelín drobným vladyckým zbožím, část náležela k majetku tvrze ve Vlhlavech. V roce 1482 prodali tehdejší majitelé Vlhlav, vladykové z Chlumu, Temelín Petru Kořenskému z Terešova. Kořenští vybudovali tvrz v Neznakově, Temelín připadl neznašovskému panství, jehož součástí byl až do poloviny 19. století. Obec v průběhu historie nabývala na významu, na počátku 20. století zde byla stanice dráhy, poštovní úřad, četnická stanice, čtyři hostince, kupecký krám, obchod s lahvovým pivem, obchod se smíšeným zbožím a obilím, tři trafiky a dokonce obchod s jižním ovocem. V současné době je obec správním centrem pro dalších šest osad – Kočín, Lhotu pod Horami, Litoradlice, Sedlec, Zvěrkovice a Zaluží. K památkám v obci náleží zajímavá budova barokního špýcharu na místě původního vrchnostenského dvora. Do katastru obce spadá rovněž několik kilometrů vzdálená dochovaná unikátní tvrz Býšov, sídlo vladyckého rodu Býšovců z Býšova.

nahoru     fotogalerie

Zvěrkovice

Obec Zvěrkovice je poprvé uváděna k roku 1379, jméno získala podle osobního jména Zvěrek (Swierek, Zverko apod). Od počátku byla součástí panství Týn nad Vltavou a s ním přešla v polovině 19. století do nového vltavotýnského okresu. V letech 1850 – 1905 byly Zvěrkovice osadou obce Bohunice, v letech 1905 – 1964 byla obec samostatná, s vlastním zastupitelstvem, v letech 1964 – 1985 byla osadou obce Březí a od 1. července 1985 je až dodnes osadou obce Temelín.

V obci se dochovalo množství statků s prvky původní architektury, časté jsou například srdíčkové průduchy ve štítech domů.  K památkám náleží návesní kaple zasvěcená sv. Václavu z roku 1901 a starší Boží muka u čp. 10. Zajímavá je lokalita pod vsí, tzv. Palečkův mlýn na Palečkově potoce. V obci je v provozu restaurace se sálem.

nahoru     fotogalerie

Záluží

Obcí s tímto jménem u nás můžeme nalézt několik desítek. Původní název osady zněl krátce – Zaluží. Samostatné zprávy o Záluží neexistují. Původně se jednalo pouze o samotu a později podružskou osadu náležející k obci Bohunice. K památkám náleží zachovalé selské statky a novodobá Boží muka při silnici do  Temelína.

nahoru


 

Stránka

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín

Temelín


Stránka